Zabiják jménem Maltodextrin

Maltodextrin

Maltodextrin je látka, která spadá mezi sacharidy. Dle délky molekuly jej řadíme mezi oligosacharidy až polysacharidy (nejčastěji má 3–17 glukózových jednotek). Jedná se o látku, která se v současnosti standardně používá v potravinářství jako přídatná látka, případně jej můžeme najít v různých doplňcích. Maltodextrin může nabývat podle typu různé sladkosti.

Maltodextrin se používá jako zahušťovadlo, plnivo nebo konzervační látka v mnoha zpracovaných potravinách. Jedná se o bílý prášek, který může být enzymaticky (či pomocí kyselin) vyroben z jakéhokoli škrobu, obvykle z kukuřice, rýže, bramborového škrobu nebo pšenice. Maltodextrin se používá také v sacharidových doplňcích, které jsou prodávány sportovcům a kulturistům jako způsob, jak zvýšit jejich energetickou hladinu.

Některá nebezpečí konzumace maltodextrinu zahrnují jeho schopnost prudce navýšit hladinu krevního cukru, potlačit růst probiotik, negativně ovlivnit některé tělesné orgány a systémy a způsobit alergické reakce nebo vedlejší účinky.

Maltodextrin má přímou souvislost s Crohnovou chorobou(1). Existují zdravější a přírodnější, živiny-husté náhražky maltodextrinu, které poskytují řadu zdravotních výhod (stévie, pektin, datle, med aj.). Neexistují žádné zdravotní benefity plynoucí z konzumace maltodextrinu. Někteří výrobci náhrad stravy používají maltodextrin jako sacharidovou komponentu – proto čtěte etikety, projděte si citované studie, zdraví máte pouze jedno (Crohnova choroba je v současnosti nevyléčitelná).

Společnost WeFood se maltodextrinu jako surovině pro navýšení obsahu sacharidů v produktech jednoznačně vyhýbá. Nejen dle našeho názoru se dají najít vhodnější alternativy. Například v produktu náhrada stravy GO MRP používáme směs různých typů mouk a Palatinose™. Zkuste si porovnat etikety obdobných produktů od jiných výrobců, které slouží jako alternativa běžného jídla – maltodextrin zde často tvoří složku s nejvyšším obsahem.

Charakteristika

Jedná se o bílý prášek vyráběný z kukuřice, rýže, bramborového škrobu nebo pšenice, i když se jedná o rostlinné zdroje, samotný maltodextrin je vysoce zpracovanou potravinou. Postup výroby je přibližně následující. Škrob ze surovin se uvaří, poté se přidají kyseliny nebo enzymy (např. alfa-amyláza) a dojde ke štěpení. Po vysušení získáme bílý prášek. Maltodextriny jsou velmi blízké kukuřičným sirupům s tím rozdílem, že ve finále má kukuřičný sirup (sušina) obsah cukrů minimálně 20% a maltodextriny méně než 20%.

Maltodextriny mají většinou vysoký GI v hodnotách 106–136 (vyšší než klasický cukr, referenční potravina při stanovení GI = 100 je bílý chléb), což znamená, že mohou prudce zvýšit hladinu krevních cukrů – toho by si měli být vědomi lidé trpící diabetem. Je to také jedna z velkých nevýhod – při větším množství přijatého maltodextrinu je jeho nadbytek ve výsledku uložen ve formě tuků. To v porovnání s komplexními sacharidy z celozrnných zdrojů (obiloviny), které jsou rozkládány pozvolna a energie z nich je využívána podstatně déle, nepůsobí jako nejlepší řešení pro získávání energie. Z nutričního hlediska, opět v porovnání s celozrnnými zdroji, nepřináší maltodextrin vůbec nic. V současnosti je velmi těžké se maltodextrinu vyhnout – najdeme jej v podstatě všude. Jedná se o levnou surovinu, která umí dodat do produktu energii, texturu, nahradit tukovou složku, případně ovlivnit chuť. Maltodextrin se také používá jako nosič pro speciální tuky, aromata nebo další aditiva – toto množství je však zanedbatelné, protože netvoří hlavní komponentu výsledného produktu.

Maltodextrin a Crohnova choroba

Maltodextrin je také spojována s Crohnovou chorobou. (1) Jsou to totiž právě polysacharidy přidávané do potravin jako emulgátory, stabilizátory nebo plnidla, které mají souvislost se střevními chorobami spojenými s bakteriemi. Zvýšená spotřeba polysacharidů v západních dietách koreluje s nárůstem výskytu Crohnovy choroby za posledních 20 let. Crohnova choroba je spojena s intestinální dysbiózou, která je důkazem změněného mikrobiomu tvořícího silné biofilmy na epitelu. Složení a vlastnosti hostitelského mikrobiomu jsou ovlivněny faktory prostředí, zejména dietou.

V uvedené studii (1) (Crohn's disease-associated adherent-invasive Escherichia coli adhesion is enhanced by exposure to the ubiquitous dietary polysaccharide maltodextrin) byl analyzován účinek polysacharidového panelu, aby se zjistilo, zda tato potravinářská aditiva podporují bakteriální fenotypy spojené s onemocněním. Maltodextrin výrazně zvýšil tvorbu LF82 specifických biofilmů (LF82 je kmen E. coli) . Tvorba biofilmu mnoha dalších kmenů E. coli byla také podporována maltodextrinem. Tvorba těchto biofilmů nebyla závislá na délce polysacharidového řetězce maltodextrinu. Maltodextrin také zvýšil adhezi bakterií na monovrstvy epiteliálních buněk lidských střev, což je spojováno s autoimunitními chorobami.

Tato zjištění ukazují, že všudypřítomná dietní složka maltodextrinu zvyšuje adhezi E. coli a naznačuje mechanismus, kterým mohou západní diety bohaté na specifické polysacharidy podporovat dysbiózu střevních mikrobů a přispět k náchylnosti k onemocnění.

Další negativní účinky

Studie uveřejněná v časopise Journal of Nutritional Science and Vitaminology (2) dokázala, že konzumace maltodextrinu, zejména ve vyšších dávkách, může způsobit gastrointestinální příznaky, jako jsou bublavé zvuky v trávícím traktu, plynatost a dokonce i průjem. Byly také hlášeny další alergické reakce na maltodextrin, jako jsou podráždění kůže, křeče a nadýmání. Pozor by si také měli dávat lidé trpící celiakií. Jednou z možných surovin pro výrobu maltodextrinu je i pšenice. V průběhu zpracování jsou sice proteiny (gluten) odstraněny, ale mohou zde zůstat stopová množství. Pokud není označen zdroj maltodextrinu, je třeba zvýšené opatrnosti.Mal­todextrin může také podporovat rozvoj škodlivých bakterií v trávícím traktu. (3) Navíc neexistují žádné zdravotní benefity plynoucí z konzumace maltodextrinu. V USA je častým zdrojem maltodextrinu geneticky modifikovaná kukuřice.

Zdroje

(1) 2012; 7(12): e52132. Published online 2012 Dec 12. doi: [10.1371/journal­.pone.0052132]; Kourtney P. Nickerson and Christine McDonald
(2) 2013 Nutr Sci Vitaminol, Volume 59 Issue 4 Pages 352–357
(3) 2006 Aug; 74(8): 4605–4614. doi: [10.1128/IAI.00477–06]