We Food

Výživa a příjem bílkovin u dětí - Junior Protein

Tím, že jsme se rozhodli vyrábět produkt s tímto názvem, občas rozpoutáváme bouřlivé diskuze. A je to možná správné, protože často narážíme na zažité mýty. Řada lidí tento produkt obhajuje, jiní navzdory faktům doporučují alternativy, které ne vždy spadají do racionální stravy.

Dětský protein

Tím, že jsme se rozhodli vyrábět produkt s tímto názvem, občas rozpoutáváme bouřlivé diskuze. A je to možná správné, protože často narážíme na zažité mýty. Řada lidí tento produkt obhajuje, jiní navzdory faktům doporučují alternativy, které ne vždy spadají do racionální stravy. Na úvod ale musíme říci, že nedoporučujeme nahrazovat pestrou a vyváženou stravu a také nedoporučujeme nesmyslné navyšování bílkovin. O tom tento a podobné produkty pro dospělé nejsou. Cílem je dodat vhodnou formu bílkoviny, pokud je potřeba, výhody jsou jasné, jedná se o stabilizovaný bezpečný produkt (sušení je forma konzervace) bez přidaných syntetických látek.

Proteiny jsou zlo, tyto produkty nejsou vhodné pro děti…

Bílkoviny jsou látky, které potřebujeme. Pokud máme deficit bílkovin, vystavujeme se zdravotním komplikacím. V období růstu a dospívání je tento problém mnohem závažnější než v případě krátkodobého deficitu u dospělého člověka. Nevěříte? Extrémem je onemocnění zvané kwashiorkor (1) . S tím se v našich končinách nesetkáme, ukazuje nám ale, kam až takováto situace může zajít. Bílkoviny tedy nejenom děti nutně potřebují, diskutovat můžeme o jejich formě a množství.

Z hlediska kvality bílkovin jsou nejvýhodnější mléčné proteiny – zde se odkazujeme už na zveřejněný článek o metodice DIAAS. Sebelepší kombinací rostlinných zdrojů nedosáhnete lepšího skóre, vyzkoušet si to můžete například na kalkulačce DIAAS zde

Někteří lidé se stavěli proti práškové formě. I když na první pohled vypadají různé prášky stejně (protein – vápno – namletá křída – prací prostředek -…), jsou v nich podstatné rozdíly. A rozdíly jsou i v typech proteinů. Ve WeFood Nutrition používáme výhradně nativní proteiny, které navíc pochází od krav chovaných volně. A slovo nativní není marketing, protože další třídou jsou tzv. „waste“ proteiny, přeloženo jako „odpadní“ a nebo jemněji „zbytkové“. Rozdíly jsme vysvětlili v článcích metodika DIAAS a metodika PDCAAS. Shrnuto, v dětském proteinu používáme jako zdroj nejkvalitnější nativní mléčný izolát.

Ale je to prášek!!!

Ano, je to prášek, protože je to usušené. Je zajímavé, že téměř nikoho ze stejného důvodu netrápí dětské výživy, kde je zdrojem opět sušené kravské mléko (nefiltrované) obohacené o laktózu. Tu „zlou“ laktózu, kterou řada lidí zatracuje. Tak tady vás můžeme uklidnit, vzhledem k filtrování je naopak obsah laktózy snížen na naprosté (zbytkové) minimum. Pokud má někdo něco proti sušení, doufáme, že zároveň doma nepoužívá potraviny jako je koření, čaje, bylinky, sušené houby, jerky, mouku, pečivo obecně, rýži, těstoviny nebo lyofilizované ovoce. Zjednodušeně, v případě nativního proteinu, dojde k vyfiltrování tuku a laktózy, a zbytek je vysušen pomocí metodiky spray drying z čerstvého mléka.

Moc proteinu je nezdravé!

Samozřejmě, s tím naprosto souhlasíme. Cílem produktu je dodat kvalitní zdroj bílkoviny, nikoliv navyšovat příjem. Některé děti například odmítnou jíst oběd, nebo po výkonu nemají chuť na klasické jídlo, případně v místě sportoviště není možnost kvalitní stravy (rychlá občerstvení za kvalitní nepovažujeme). A s tímto ohledem byl tento produkt vytvořen, protože je stabilní. Sušení je stabilizace bez použití konzervantů – zkuste nechat týden mimo lednici maso nebo mléko, jak dopadnou, a pak se podívejte na sušené alternativy. Bakterie potřebují vhodnou vlhkost, teplotu a živiny. Pokud s jakýmkoliv faktorem budete manipulovat, zabráníte šíření.

Množství bílkovin řeší celá řada článků, týkají se ale převážně dospělých. Pro děti se ale většinou používají hodnoty z knihy REFERENČNÍ HODNOTY PRO PŘÍJEM ŽIVIN (DACH) (3) – tyto hodnoty jsou pak kopírovány do většiny článků zabývajících se dětskou výživou.

I s touto tabulkou je ale nutné pracovat (7):

  • Referenční hodnoty (mimo směrných hodnot) – ochrání téměř všechny osoby dané populace před poškozením zdraví výživou a zajistí plnou výkonnost
  • platí pro zdravé osoby ve střední Evropě
  • pro energii je směrná hodnota průměrná potřeba dané populační skupiny, nelze uplatnit individuálně (viz fyzická aktivita)
  • doporučený příjem živin: průměrná potřeba + 2 směrodatné odchylky (pokryje potřebu 98% populační skupiny)
  • místo 2 směrodatných odchylek zpravidla navýšení o 20 – 30 %
  • při dodržení doporučeného příjmu je deficit nepravděpodobný, nižší příjem neznamená deficit, ale zvýšení jeho pravděpodobnosti
  • nevhodné k přesnému plánování výživy / hodnocení nutričního stavu konkrétní osoby
  • orientační pomůcka – plnění v celotýdenním průměru

Nejsme si vědomi, že bychom doporučovali jako výrobci jiný příjem. Doporučení jiného množství je pak otázkou individuálního posouzení lékaře, nebo vhodného poradce pro výživu. A malá poznámka – v ČR neexistuje specializace „nutriční terapeut pro děti“ jako vzdělávací obor, nemůžeme mít tedy člověka s tímto vzděláním v týmu (byť externě) a musíme se spoléhat „pouze“ na lékaře (pediatry) a konzultanty z oblasti potravinářství a bezpečnosti potravin.

Je nutné si ale uvědomit, že produkt „Dětský protein“ ale neobsahuje pouze bílkovinu – je obohacen další složky, jako je teff (přirozeně bezlepková obilovina), palatinosu (4) (disacharid s nízkým glykemickým indexem, považována za progresivní cukernou náhradu), jablečnou vlákninu, Acai (bio kvalita, vysoký obsah antioxidantů), Lukuma( nebo lucuma, bohatý obsah železa a dalších minerálů, antioxidanty). Slazeno přírodním sladidlem (kombinace erythritolu a extraktu ze stévie), čistě přírodní aromata (extrakt vanilka/kakao), barvena přírodně (kakaem, kurkuminem). Otázka pak zůstává, na základě čeho, jsou i přes to propagovány produkty plné glukózo-fruktózového sirupu, cukru, umělých barviv a aromat, ztuženého tuku apod., které jsou zaměřeny na děti jako „vhodná“ svačina.

Stejně je všechno špatně

Cílíme především na lidi, kteří chápou rozdíly v kvalitě, surovinách a aditivech. Sami máme děti a víme, co vyrábíme a jaké jsou rozdíly. Přesto produkty nevnucujeme a nikdo není povinován jejich nákupem, i když tak občas diskuze vypadají. Snažíme se pomocí článků částečně přinést informace, občas ale někteří zaměňují fakta za dojmologii. Bohužel, řada lidí dá právě na dojem, a nikoliv na uznané metodiky nebo fakta… každý ale má právo volby produkt koupit, či nekoupit.

Doufáme, že jsme alespoň částečně zodpověděli některé dotazy a zvýšili tak informovanost o výrobě a bezpečnosti potravin. Zajímavé informace dostanete také na patřičných školeních pořádaných Potravinářskou komorou ČR (poslední bylo v září 2019 a zajímavé přednášky na téma dětské výživy vč. kazuistiky měl MUDr. David Kasal, MHA nebo Prof. MUDr. Marie Kunešová, CSc.)

  1. https://cs.wikipedia.org/…/Kwashiorkor
  2. https://en.wikipedia.org/…Spray_drying
  3. DACH: Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. Umschau, Frankfurt/Main, 2000, 240 p.

    DACH: Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. Frankfurt/Main: Umschau, 2008, 240 p.

  4. https://cs.wikipedia.org/…ltul%C3%B3za
  5. Vyhláška č. 54/2004 Sb.
  6. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011
  7. http://www.szu.cz/…i_Dlouhy.pdf